PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Práve v týchto dňoch sa v médiách veľmi intenzívne diskutuje o globálnych zmenách klímy, ekologických problémoch a ohrozenej budúcnosti Zeme. Album „Chaos A.D.“, ktorý nahrali slávni Brazílci SEPULTURA v roku 1993 sa tématicky viaže najväčšou mierou práve k týmto otázkam; a to nielen vďaka skladbe „Biotech Is Godzilla“ s textom večného rebela Jella Biafru vychádzajúceho priamo z ekologického summitu v Riu, ktorý sa konal rok predtým.
Štyria muzikanti zo SEPULTURY pózujúci pred fabrickým kolosom znečisťujúcim životné prostredie, texty plné politiky, kritiky diktátorov, sociálnych problémov, násilia v uliciach – nikdy predtým a vlastne ani potom nebola táto kapela vo svojich postojoch taká zrelá, premýšľajúca a hodnotiaca svet okolo seba. Kapitolou samou o sebe je postoj k náboženstvu. Veď napríklad Max Cavalera, ktorý napísal riadne ostrú skladbu „Amen“ („In the name of God – We´re going insane“) a v dobovej tlači pózuje vo vkusnom tričku s nápisom „Zabi človeka, si vrah; zabi tisíce ľudí, si dobyvateľ; zabi ich milióny - si boh“, o pár rokov neskôr pod hlavičkou SOULFLY venuje tomu istému bohu nielen skladby, ale i celé albumy a pôsobí nábožensky iba o štipku menej vyhranene ako radikálny Neal Morse. Ak z pohľadu starého thrashera hodnotím dosku „Arise“ ako najlepšiu, „Chaos A.D.“ je po všetkých stránkach najzrelejšou – textová tématika, zvukový kabát, inštrumentálne parádičky, vyšperkované aranžmány – to všetko tu sedí, to všetko tu hrá; v každom prípade však bez straty prepotrebnej tvrdosti a živočíšnosti.
Maxov syn Zyon sa ešte pred narodením postaral o jedno z najpôsobivejších hudobných intier všetkých čias – jeho rýchly tlkot srdca je bránou k obrovskému hitu brazílskej legendy. Spolu s „Refuse/Resist“ sa ocitáme priamo v špinavých juhoamerických uliciach plných policajného a armádneho teroru. Zlosť a zúfalstvo z politického systému geniálne pretavené do tvrdej muziky. Nemenej pôsobivá je v ďalšom priebehu albumu rovnako, snáď len ešte viac dokumentaristicky poňatá rúbanica „Manifest“. Anti-rasistickej hymne „Territory“ vládnu kotle hromových bicích skvelého Igora Cavaleru – prvý singel sa niesol v ťažkom strednom tempe, krvavé gitarové riffy si valcujú cestu dažďovým pralesom. Inštrumentálka „Kaiowas“, ako pocta indiánskemu kmeňu, ktorý spáchal masovú samovraždu na protest proti vládnym snahám o zabratie ich územia, je predzvesťou búrky s názvom „Roots“, ktorá o tri roky neskôr vypukne pod rukami štvorice pomalovaných Brazílcov. K najvýraznejším kúskom na „Chaos A.D.“ prekvapujúco patrí aj coververzia „The Hunt“. Aj keď sa hovorí, že tým najlepším coverom v podaní SEPULTURY je motörheaďácky „Orgasmatron“, ktorý v časoch „Arise“ naspieval Max s pollitrovkou rumu v krvi, mňa osobne vždy oveľa viac bavila nádherne zvrátená melodika „poľovačky“ od NEW MODEL ARMY.
A to som stále iba pri vrcholoch tohto hudobného diela. Je tam toho viac, je to husté, nadčasové, skvelým spôsobom fungujúce aj po takmer štrnástich rokoch. Pravda, štýlotvorným jedincom a novinárom z Rolling Stone to stačiť nemôže. Tí ešte čakali na svoje „Roots“.
Ak z pohľadu starého thrashera hodnotím dosku „Arise“ ako najlepšiu, „Chaos A.D.“ je po všetkých stránkach najzrelejšou.
Max Cavalera
- spev, gitara
Andreas Kisser
- gitara
Paulo Jr.
- basgitara
Igor Cavalera
- bicie
1. Refuse/Resist
2. Territory
3. Slave New World
4. Amen
5. Kaiowas
6. Propaganda
7. Biotech Is Godzilla
8. Nomad
9. We Who Are Not As Others
10. Manifest
11. The Hunt
12. Clenched Fist
Quadra (2020)
Machine Messiah (2017)
The Mediator Between Head And Hands Must Be The Heart (2013)
Kairos (2011)
A-Lex (2009)
Dante XXI (2006)
Roorback (2003)
Under A Pale Grey Sky (live) (2002)
Nation (2001)
Against (1998)
Roots (1996)
Chaos A.D. (1993)
Arise (1991)
Beneath The Remains (1989)
Schizophrenia (1987)
Morbid Visions (1986)
Bestial Devastation (1985)
Datum vydání: Středa, 1. září 1993
Vydavatel: Roadrunner Records
Stopáž: 50:05
Produkce: Andy Wallace
Studio: Rockfield Studios, S. Wales, England
Jedno z alb, které mě pomohlo dostat k metalu. Přesto však na něm po letech nacházím poměrně dost vad na kráse. Nacházejí se zde výborné skladby ("Territory", "Manifest" ...), ale pohříchu i dost průměrných, ze kterých nejvíce vyčnívá laciná agitka "Biotech Is Godzilla". Vůbec textová složka plná naivného politického angažování je kapitolou samou o sobě. V pomyslném souboji z té doby, kde se v ringu utkávají "Chaos A.D." s "Burn My Eyes" dostávají Brazilci až nehorázně těžkou nakládačku. Nicméně i tak lze "Chaos A.D." charakterizovat jako album, na které se nezapomělo. Otázkou zůstává, zda-li to je díky jeho kvalitám, či kapele, která se už předtím stala legendou.
Definitivní odklon od rychlého thrash metalu přelomu osmdesátých a devadesátých let k zemitější a zatěžkanější formě vyjádření. Poprvé se objevují vlivy hardcore a zvuky příslušící k novo-metalové vlně poloviny devadesátých let. Samotné skladby ubraly na členitosti, vše je podřízeno údernosti a energii. Zřejmě největší "hity" v kariéře SEPULTURY - "Territory" a "Refuse/Resist" dokázaly, že tvrdost a rychlost nejsou pojmy totožné, naopak zemitost středních temp dodala materiálu na obrovské síle. Album dále obsahuje povedenou instrumentálku "Kaiowas", koverzi "The Hunt" a několik dalších skvostů - "Amen", "Slave New World", "Propaganda" a třeba "Clenched Fist". Od alba "Beneath The Remains" (89) až do současnosti je pro mne "Chaos A.D." (93) zdaleka nejsilnějším materiálem od SEPULTURY.
Trochu zmena oproti starsim veciam, ale tiez dost dobre. trochu vacsi priklon k HC, ale dobre to slape
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.